Nikdy se ti nepodaří žít tak, aby se to líbilo každému. Proto žij tak, aby se to líbilo Tobě...

Holky sobě

31. srpna 2018 v 3:39 | Lolita |  Z rozepsaného deníku
Další týden, který se přehnal jako uragán. Zamyšleně jsem seděla v houpací síti a pozorovala stromy za naším domem. Pomalu se začínají vybarvovat do pastelových barev... do barev podzimu. Smutně jsem sklopila hlavu a začínala se smiřovat s tím, že léto pomalu ale jistě končí. Sluníčko má sice ještě tu hřejivou sílu, ale co si budem povídat, už to není, co to bývalo. Bronz na kůži už mi rozhodně nepřibude.



Tento týden jsem strávila v náručí mnoha mužů. Opravdu mnoha. Dalo by se říci, že každý den s někým jiným. Temná stránka Loly se opět prodrala na povrch a naplno si užívala svobody a nespoutanosti. Byla jsem hladová. A ani jsem se nemusela o mužskou přízeň doprošovat. Téměř každý večer mi někdo napsal a tím pádem bylo jasné, kde danou noc budu. Snad jen jednou jsem šla na lov osobně a vybrala si svého mazlíka na večer.
Málem jsem zapoměla, jak silná je vlastně ženská přirozenost... Holky, malé tajemství! Pánové netouží po tuně make-upu, ani po velkých kozách nebo štíhlé postavě. Bůh nám do vínku nadělil zbraň tak silnou, že se doteď divím, proč vlastně ženy nevládnou světu (ne, nejsem feministka!)... Stačí být sama s sebou a věci kolem se samy dají do pohybu. Já sama jsem toho snad učebnicovým vzorem. I když se kolikrát za sebe stydím. :-D
No a s blížícím se víkendem pro mě opět začíná pracovní nasazení (posledních pár dní a nocí v baru, než na sebe obléknu maskáče). Byla jsem na návštěvu za Jankou. S Mattem sice v kontaktu nejsme, ale tu holku mám ráda, takže jsem si za ní udělala výlet. Ten večer jsme šly do baru a proklevetily snad celou noc. Většinou o blbostech, o mužích a o sexu. V jednu chvíli, když nastalo ticho, jsem si všimla, že Janka za večer nepozřela ani jedno deci vína. Hned jsem mávla na barmana a poručila nám oběma, načež mě zarazila, že ona už pít nebude. Nechápavě jsem na ni hleděla. Ona a bez alkoholu? Je snad nemocná?
Nenápadně jsem se začala vyptávat, co se zase stalo, že opět abstinuje (protože většinou abstinovala vždy, když se jí po chlastačce stal nějaký problém nebo skončila u nějakýho zoufalce v posteli... nebo na chodbě - a to nekecám). Čekala jsem, že mne opět obohatí o daší historku jejich šílených propitých nocí, ze kterých si nic nepamatuje, jen to kde a s kým se probrala. Místo toho na mě jen provinile hleděla a mlčela. Natočila jsem hlavu bokem a všimla jsem si, že se začervenala. Prosím řekni mi, že je to vtip...

,,No, já už pít nebudu... nemůžu..." vysvětlovala Janka.
,,S kým to bylo tentokrát?" vyzvídala jsem. Její provinilý pohled mi sevřel žaludek.
,,Prosím ne... že to nebyl on..." pokračovala jsem skoro zoufalým hlasem. Janka se začala smát.
,,Hrabe ti? S Mattem bych nikdy nespala!" začala se nahlas smát. Přiznávám, že se mi dost ulevilo.
,,Tak kdo teda? Nebo co se stalo?" pokračovala jsem ve výslechu.
,,Jsem v tom... už 11. týden." vypadlo z Janky.

Zůstala jsem na ni hledět s pusou dokořán. To vážně?! Další zbouchnutá? Zbytek vína ve sklenici jsem do sebe hodila na ex. Potřebovala jsem vymyslet dobrou odpověď, ale na nic jsem nepřišla, tak jsem radši pila. Další mé trapné otázky směřovaly směrem k jejímu ,,stavu". Zda ví, s kým to má a jestli si to nechá a další takový prkotiny, který mě zrovna napadaly (protože já osobně, co se týče dětí a mateřství, jsem strašný skeptik... takže obdivuju ty ostatní holky, co to ani dopředu neplánují, ale prostě do toho jdou bezhlavě/po hlavě). Janka s úsměvem odpovídala na všechny mé dotazy. Netvářila se, že by to byl nějaký problém.
Postupem večera a s přibývající hladinou alkoholu v krvi jsem se opět začala zamýšlet nad svým životem a co všechno dělám špatně. Asi se mi to zdá, nebo si to jen moc beru. Nicméně jak už jsem zde zmiňovala posledně - v éře sociálních sítí, kdy vím o všech ve svém okolí téměř všechno (díky tomu, že to denně sypou na facebook nebo instagram), si připadám tak nějak ve všem pozadu. Pár faktů o Lolitě --> z naší třídy ze střední jsem poslední svobodná a bezdětná (ne, nedělám si srandu!), každý můj čtvrtý kamarád na facebooku (ať už holka či kluk) se chlubí fotkama ze svatby, ze zásnub a nebo z porodnice. V neposlední řadě už jsem jedna z posledních, kteří ještě nemají ani vlastní bydlení.
Můj život se řítí po hlavě do zadnice... Jinak to nevidím. A nebo si to moc beru a zaměřuji se jen na určité věci a proto mi to tak připadá. Ať tak či onak, zase jsem měla důvod k depresím. Janka se ke mě naklonila a pěstí mě strčila do ramene. Ani jsem nezvedla hlavu. Jen jsem zoufale čekala, až přede mě barman postaví další sklenku vína.

,,Měla bys mu napsat, Lolo." pobídla mě Janka. Nechápavě jsem na ni pohlédla.
,,Napsat komu?" zeptala jsem se.
,,Mattovi. Měla bys mu zase napsat." dodala s úsměvem. Měla jsem pocit, že se ta holka zbláznila.
,,Tobě už taky dobře šibe. Jsi těhotná teprve 11 týdnů a už nezvládáš ani racionálně přemýšlet!" odsekla jsem uraženě. Janka se zase rozesmála.
,,Ale no tak, Lolo! Ruku na srdce - když večer usínáš, na koho myslíš? A co, když se díváš do telefonu? Potají doufáš, že ti napíše... nebo se mýlím?" zaculila se. Měla jsem chuť jí vyrazit zuby... čůza jedna, měla pravdu...

Zůstala jsem zahleděná do země a přemýšela o tom, co mi to právě vtlouká do hlavy zbouchnutá holka.

,,Ten vztah už dávno ztroskotal... Vlastně ani nevím, zda-li se tomu dalo říkat vztah. Sama přece víš nejlíp, co se dělo! Byla jsi u toho taky. A já už to nechcí, chápeš to? Jsem ráda, že to skončilo." začala jsem se obhajovat.
,,Prospělo by ti to. Život je krátký na špatný sex a nešťastnou lásku. Sama jsi říkala, že Matt byl jedinej chlap na světě, kterej tě dokázal dobře ojet a obejmout." uzavřela debatu. Zůstala jsem nevěřícně hledět. V ten moment mi to přišlo jako hluboká myšlenka.
,,Ale já jsem nebyla šťastná." vzlykla jsem.
,,V čem přesně jsi nebyla šťastná? Že s tebou oficiálně nechtěl chodit? Že jsi neměla to, co chceš?" začala vyzvídat Janka. Mlčela jsem.
,,On tě měl rád. Sice ti to neříkal, ale věř mi, že měl..." pokračovala Janka.
,,Neměl! To nebyla láska..." odsekla jsem.
,,Ale no tak... Pořád jsi si stěžovala, že píše jiným slečnám. Vždyť to zůstalo jen u psaní nebo snad ne? Co já vím, tak když byl s tebou, tak krom tebe neměl žádnou jinou... A mě můžeš věřit, mě se svěřoval." pobízela mě dál.
,,Co ty víš, bůh ví jak to bylo..." opět jsem odsekla.
,,Popřemýšej o tom a zkus mu napsat. Sice ten váš vztah nebyl dokonalej, ale svým způsobem jsi přece byla šťastná, nebo ne? A když se vzdáš toho snu o vašem vztahu, budeš spokojená. Možná... já nevím... co ty víš? Už se znáte dost dlouho na to, aby si hledal jinou známost." řekla Janka, rozloučila se a odešla.

Ten večer mě Janka doslova ukamenovala. Potupně jsem seděla na baru až do brzkých ranních hodin a přemýšlela nad tím, o čem jsme se to vlastně bavily. A proč jsme se o tom vlastně bavily...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 B.e B.e | Web | 31. srpna 2018 v 19:32 | Reagovat

Jo, tak pozadu jsem i já. Dítě jsem sice měla jako první z celé střední, ale jinak jsem se nějak sekla a všichni mě s přehledem předběhli. Taky přemýšlím kde jsem sakra udělala chybu :-?

2 Camilla Camilla | Web | 1. září 2018 v 17:00 | Reagovat

Holka! (Ano dneska bez citoslovcí)

Víš proč ti zase dohazovala Matta? Protože sama je jako těhotná a má zkažený život, tak ho chce (i když citově a jako že kamarádským způsobem) i tobě převrátit. Ano ono se řekne, kamarádka, ale znáš to. Když jsi na tom špatně, potěší tě že nejsi potopená v problémech sama...

Já snad špatně vidím?

No a co, že si pozadu v tom jestli máš rodinu, děti, svatbu? Kam jako spěcháš?  Život máš jen jeden, bylo ti to dáno ze shora (teda myslím) tak proč si neužít? Nákupy, kreditka a dělej... Šup do krámu :-8

Vykašli se na něj! Mužů existuje spousta a bude jich... (Mám dojem, že už jsem ti tohle ale říkala (teda psala) ne? Že by se z toho někdo poučil? I když vlastně asi jo ... "v nárůčí mnoha mužů" ... tak pardon)

P.S: Takže ty se budeš opičit po mém stylu psaní jo? No z jednoho přečteného a okomentovaného článku na mém druhém blogu toho moc nepochytíš 8-)

3 Lolita Lolita | Web | 2. září 2018 v 2:33 | Reagovat

[1]: Hele asi na tom něco bude. Zbaběle se hájím tím, že za to může asi ženská intuice. Já se právě dětí docela bojím. Nebo spíš - dokud nebudu 100% připravená (tzn. zázemí, manžel, stálý plat), tak si je ani nepřipouštím. Nechci věci vymýšlet za pochodu a počítat každou korunu... jak jsem psala, jsem perfekcionista... takže dokud to nebude dokonalý, tak do toho nepůjdu :-x

[2]: čím to, že mě tvé komentáře vždycky strašně těší? :-D sakra jsi jak moje adoptivní máma. Věřím tomu, že kdybychom se setkaly osobně, tak mi bez váhání dáš ránu pěstí :-D v dobrým slova smyslu...
Hele, jako něco na tom bude. Janka je Mattova bývalka, nicméně po rozchodu zůstali dobrými přáteli. Jestli mi chce zavařit nebo ne, to nevím - spíš si myslím, že to myslela upřímně. Ona je jedna z těch splachovacích typů lidí - nic si nebere osobně, naopak dělá chlapům ze života peklo. Tam byl jiný hlubší smysl, který se mi snažila vysvětlit. No ale s Mattem to nevidím nijak do budoucna. Jak říkám, tam už dávno nic není a ani není, k čemu se vracet.
Jo - opravdu jsem se chystala psát povídky jak ty, jenže sakra! Nemám na to vlohy a chybí mi představivost :-? proto jen píšu to, co se mi děnně přihodí. Jinak byc asi nemohla psát o ničem :-D

4 Camilla Camilla | Web | 2. září 2018 v 3:21 | Reagovat

No ránu pěstí dát neumím, ještě jsem ji nikdy nikomu nedala... Že bys byla první? :-D (joke)
Klidně je piš, už nějak přežiju, že se snažíš  napodobit můj styl psaní :-8
Jako uvažovala jsem o tom, že bychom si vyměnili nějaký ten kontakt :D
Budu teď dost hodná... Prosím prosím smutně koukám, prosím začni psát povídky! (Budu na tvém blogu viset 24 hodin, slibuju! ...což už vlastně dělám... :-D

P.S.: Dohnala jsi mě k tomu, že druhý blog rozjedu znova. Takže články budou sice od začátku zveřejňovány, ale alespoň bude online... Ty jsi ale mrcha víš to? :-D (joke)

5 Lolita Lolita | Web | 3. září 2018 v 13:20 | Reagovat

[4]: Hele ne. ;-) V nejbližší době psaní povídej fakt neplánuju, to se neboj, to přenechám Tobě. Protože moje povídky by byli psané stylem podobným, jako na svém blogu píše ,,Oddaně svá" :-) schválně koukni na její blog a něco si přečti. Ano, takovým stylem (možná ještě více propracovanějším do detailů) bych chtěla psát já, ale to by mi ten blog smazali :D Nehledě na to, že já prostě kvalitní povídky psát neumím :-x A tvořit blafy, já ti nevím, prostě fakt čekám na den, až mne osvítí (stane se zázrak) a vyprodukuju něco čitatelného :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama