Nikdy se ti nepodaří žít tak, aby se to líbilo každému. Proto žij tak, aby se to líbilo Tobě...

Trocha nadhledu

27. ledna 2018 v 19:08 | Lolita |  Z rozepsaného deníku
Poslední dva dny jsem se konečně hodila na ,,jiný mode" a zaměřila se i na něco jiného, než jen na Matta. Ostatně zmínka o něm je skoro v každém článku. Jenom zmínka? Tak celkově všechny články jsou o něm...
Předevčírem jsem byla opět za mojí milovanou zrzkou Elis. A ten rozhovor s ní mi opravdu pomohl. Ve svém okolí nemám nikoho jiného, komu bych se mohla otevřeně ze všeho vyzpovídat bez toho, aniž by mě ihned odsoudil. Navíc moje ,,háro" už potřebovalo nějaký ten nový sestřih - tak jsme aspoň spojili dobré s užitečným. Debatovali jsme celé odpoledne a témeř celou noc. Domů jsem odcházela až nad ránem. Množství vypitého vína zapříčinilo, že cesta domů (která obvykle trvá asi 20 minut) se protáhla skoro na hodinu. Nicméně došla jsem v pořádku domů a vnitřně spokojená a vyklidněná.
Skoro vůbec jsem tu noc nespala, nehledejte v tom nic složitého, prostě jsem měla chuť dělat tisíc jiných věcí. Nakonec jsem si sedla s knížkou a četla si až do rána. Ráno pak rychlou sprchu, obléct se do svátečního a hurá na zkoušku do školy. Decentní kruhy pod očima z nevyspání a růžový nosík od vína zakryl make-up. Spánek jsem doháněla v autobuse. Nevím, zda to bylo tím že jsem ještě nebyla střízlivá nebo tím rozhovorem z Elis, ale u obou zkoušek jsem zazářila. Vůbec mi to nepřipadlo nijak těžké. Zvládla jsem je levou zadní, vytočila se na patě a jela zase domů. Opět jsem v autobuse doháněla spánek.
Doma jsem se spokojeně uvelebila na postela začala přemýšlet nad bakalářkou (kterou jsem ještě nezačala psát) a nad dalšíma dvěma zkouškama, které mě ještě v zimním semestru čekají. Jen po očku jsem zkontrolovala telefon. Matt se mi od včerejšího večera neozval. Samozřejmě vždycky se jako první a hlavně nonstop celý den ozývám já. Obráceně to asi nefunguje. Mávla jsem nad tím rukou a vrátila se zpátky k učení. Zvláštní, ani nejsem nešťastná z toho, že mi nenapsal. Asi konečně začínám chápat, že asi žít se dá i bez něj.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama